Diplomová práce se zabývá zjištěním otázek a reakcí u pacientů s hematologickou malignitou v paliativní péči, bez možnosti kurabilního řešení onemocnění. Základním cílem této práce bylo zjistit, jaké jsou nejčastější dotazy a reakce pacientů s hematologickou malignitou na konci života. Teoretická část, jenž představuje východiska pro část empirickou, představuje základní fakta paliativní péče a nejčastější hematologické malignity, včetně jejich specifických vlastností a odlišností od ostatních solidních tumorů. Empirická část posléze prezentuje metodiku a výsledky kvalitativního průzkumu, který byl realizován prostřednictvím ad hoc výzkumného desingu. Ke sběru dat byly použity polostrukturované rozhovory se třemi skupinami respondentů (pacienti, nejbližší osoby pacientů a pečující zdravotnický personál). Výsledky průzkumné části diplomové práce ukazují, že nejčastější otázky pacientů s hematologickou malignitou na konci života, jsou spojené s obavou o blízkou budocnost. Respondenti dále uvádí neuvědomnění si skutečnosti v prvotní fázi sdělení závažné diagnózy a negaci stavu. Specifickým znakem těchto pacientů na konci života je nutná péče o ně ve zdravotnickém zařízení, na místo péče v domácí prostředí. Tento fakt výplývá z vyskytujicích se symptomů typických pro terminální stádium hematologické malignity.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with the identification of questions and reactions in patients with haematological malignancy in palliative care, without the possibility of curable treatment of the disease. The basic aim of this work was to find out what are the most common questions and reactions of patients with haematological malignancy at the end of life. The theoretical part, which presents the basis for the empirical part, presents the basic facts of palliative care and the most common haematological malignancies, including their specific properties and differences from other solid tumors. The empirical part then presents the methodology and results of qualitative research, which was carried out through ad hoc research design. Semi-structured interviews with three groups of respondents (patients, patients and carers) were used to collect data. The results of the exploratory part of the diploma thesis show that the most common questions of patients with haematological malignancy at the end of life are associated with the fear of the near future. Respondents also report unaware of the facts in the initial phase of communicating a serious diagnosis and state negation. A specific feature of these patients at the end of life is the need to care for them in a medical facility, to a place of care in a home environment. This fact results from the occurring symptoms typical of the terminal stage of haematological malignancy.
Klíčová slova
hematologické malignity, konec života, paliativní péče, sdělení závažné diagnózy, terminální stádium
Klíčová slova v angličtině
haematological malignancies, end of life, palliative care, communication of a serious diagnosis, terminal stage
Rozsah průvodní práce
93 s. ( 134 749 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zabývá zjištěním otázek a reakcí u pacientů s hematologickou malignitou v paliativní péči, bez možnosti kurabilního řešení onemocnění. Základním cílem této práce bylo zjistit, jaké jsou nejčastější dotazy a reakce pacientů s hematologickou malignitou na konci života. Teoretická část, jenž představuje východiska pro část empirickou, představuje základní fakta paliativní péče a nejčastější hematologické malignity, včetně jejich specifických vlastností a odlišností od ostatních solidních tumorů. Empirická část posléze prezentuje metodiku a výsledky kvalitativního průzkumu, který byl realizován prostřednictvím ad hoc výzkumného desingu. Ke sběru dat byly použity polostrukturované rozhovory se třemi skupinami respondentů (pacienti, nejbližší osoby pacientů a pečující zdravotnický personál). Výsledky průzkumné části diplomové práce ukazují, že nejčastější otázky pacientů s hematologickou malignitou na konci života, jsou spojené s obavou o blízkou budocnost. Respondenti dále uvádí neuvědomnění si skutečnosti v prvotní fázi sdělení závažné diagnózy a negaci stavu. Specifickým znakem těchto pacientů na konci života je nutná péče o ně ve zdravotnickém zařízení, na místo péče v domácí prostředí. Tento fakt výplývá z vyskytujicích se symptomů typických pro terminální stádium hematologické malignity.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with the identification of questions and reactions in patients with haematological malignancy in palliative care, without the possibility of curable treatment of the disease. The basic aim of this work was to find out what are the most common questions and reactions of patients with haematological malignancy at the end of life. The theoretical part, which presents the basis for the empirical part, presents the basic facts of palliative care and the most common haematological malignancies, including their specific properties and differences from other solid tumors. The empirical part then presents the methodology and results of qualitative research, which was carried out through ad hoc research design. Semi-structured interviews with three groups of respondents (patients, patients and carers) were used to collect data. The results of the exploratory part of the diploma thesis show that the most common questions of patients with haematological malignancy at the end of life are associated with the fear of the near future. Respondents also report unaware of the facts in the initial phase of communicating a serious diagnosis and state negation. A specific feature of these patients at the end of life is the need to care for them in a medical facility, to a place of care in a home environment. This fact results from the occurring symptoms typical of the terminal stage of haematological malignancy.
Klíčová slova
hematologické malignity, konec života, paliativní péče, sdělení závažné diagnózy, terminální stádium
Klíčová slova v angličtině
haematological malignancies, end of life, palliative care, communication of a serious diagnosis, terminal stage
Zásady pro vypracování
1. Studium literatury, sběr informací a popis současného stavu řešené problematiky.
2. Stanovení cílů a metodiky práce.
3. Příprava a realizace průzkumného šetření dle stanovené metodiky.
4. Analýza a interpretace získaných dat.
5. Zhodnocení výsledků práce.
Zásady pro vypracování
1. Studium literatury, sběr informací a popis současného stavu řešené problematiky.
2. Stanovení cílů a metodiky práce.
3. Příprava a realizace průzkumného šetření dle stanovené metodiky.
4. Analýza a interpretace získaných dat.
5. Zhodnocení výsledků práce.
Seznam doporučené literatury
BUŽGOVÁ, R. Paliativní péče ve zdravotnických zařízeních: potřevy, hodnocení, kvalita života. Praha: Grada Publishing, 2015. Sestra. ISBN: 978-80-247-5402-4.
ČEŠKA, R a kol. Interna. 2. vyd. Brno: Tisk Centa, 2015. ISBN: 978-80-7387-885-6.
HAŠKOVCOVÁ H. Thanatologie, nauka o umírání a smrti. 2. přeprac. vyd. Praha: Galén, 2007. ISBN: 978-80-7262-471-3.
MARKOVÁ, M. Sestra a pacient v paliativní péči. Praha: Grada, 2010. ISBN: 978-80-247-3171-1.
SLÁMA O, KABELKA L, VORLÍČEK J. Paliativní medicína pro praxi. 2. vyd. Praha: Galén, 2011. ISBN: 978-80-7262-849-0.
Seznam doporučené literatury
BUŽGOVÁ, R. Paliativní péče ve zdravotnických zařízeních: potřevy, hodnocení, kvalita života. Praha: Grada Publishing, 2015. Sestra. ISBN: 978-80-247-5402-4.
ČEŠKA, R a kol. Interna. 2. vyd. Brno: Tisk Centa, 2015. ISBN: 978-80-7387-885-6.
HAŠKOVCOVÁ H. Thanatologie, nauka o umírání a smrti. 2. přeprac. vyd. Praha: Galén, 2007. ISBN: 978-80-7262-471-3.
MARKOVÁ, M. Sestra a pacient v paliativní péči. Praha: Grada, 2010. ISBN: 978-80-247-3171-1.
SLÁMA O, KABELKA L, VORLÍČEK J. Paliativní medicína pro praxi. 2. vyd. Praha: Galén, 2011. ISBN: 978-80-7262-849-0.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Hodnocení vedoucího: výborně}
Hodnocení oponenta: velmi dobře}
Doplňující otázky k obhajobě: }
1. V kapitole 2 používáte pojmy paliativní péče a paliativní medicína. Jsou to synonyma téhož, nebo je jejich podstata odlišná?}
2. Na str. 35 uvádíte, že vystupňovaný strach se nazývá deprese. Vysvětlete, jak se liší strach a deprese.}
3. V diskuzi na str. 75 uvádíte, že respondent či 3 vystupoval ze všech respondentů nejvyrovnaněji, což Vás vedlo k závěru, že byl ve fázi smíření. Přitom hledal alternativní léčbu, ptal se, jestli se dožije svatby dcery, nechtěl znát další informace o svém stavu. Dá se opravdu hovořit o smíření?}
Obhajoba diplomové práce s prezentací výborná.